souhrnná stránka výletů za pamětními kameny
knížete Jana II. Dobrotivého z Lichtenštejna

Lichtenštejnská panství a pamětní kameny knížete Jana II. Dobrotivého


Na mapě jsou označeny obce uhříněveského panství (žlutě) a kosteleckého panství (červeně) knížete Jana II., žlutočervená linie tato panství od sebe odděluje, na mapce chybí obce: Břežany (uhříněveské panství), Chrást a Hošt (kostelecké panství), též jsou zde zakresleny pamětní kameny nebo lokality kde stávaly (hnědě), v okolí každého kamene byly vysazeny duby, mělo by jich být 68 (18 červených = věk panovníka při převzetí správy panství, 20 letních a 20 zimních = 40 let panování roku 1898, dalších 10 dubů bylo doplněno o 10 let později roku 1908 kdy Jan II. Dobrotivý panoval již 50 let). Roku 1918 a 1928 již nebylo co oslavovat, politická situace se změnila a lesní majetek později pod cenou (cca 1/3 tržní ceny) nuceně odkoupila (vyvlastnila) republika, i to je na jednom kameni, u Krupé z roku 1936, toho se již kníže Jan II. Dobrotivý nedožil. Zbytek byl vyvlastněn Benešovými dekrety v roce 1945 a to i přes to, že Lichtenštejnové před Hitlerem utekli do neutrálního Lichtenštejnska, nikdy se nehlásili k německé národnosti a Beneše v exilu finančně podporovali!

stručný úvod o Lichtenštejnech začneme pověstí: Horník doloval a doloval, ale stále byl chudý, byl však skromný a nestěžoval si. Jednou se mu ve štole zjevila víla, ukázala na místo a vyzvala jej ke kopání. Horník kopal a kopal až vykopal velký drahokam, který odnesl ukázat majiteli pozemku, knížeti. Toho dojala poctivost horníkova, drahokam mu ponechal a přidal k němu pole aby se horníkovi lépe žilo. Ten se oženil, měl plno dětí a jeho rod si začal říkat Lichtenštejnové (licht = světlo, stein = kámen).

Dle historických záznamů jsou počátky rodu Lichtensteinů spojeny s dolnorakouským hradem u Mödlingu (jižní okraj Vídně) 1133 - 1156.

Koncem 16. století přicházejí Lichtenštejnové na Moravu a konvertují ke katolictví. Při stavovském povstání je Karel I. Lichtenstein na straně krále Ferdinanda II., po bitvě na Bílé hoře dostává úkol vypracovat seznam viníků a později předsedat soudnímu tribunálu jehož výsledkem, i přes veškeré snahy o minimalizaci, byla poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze.

V letech 1622 - 1623 Karel I. přikupuje k tomu co Lichtensteinové vyženili či zdědili další panství, mezi jinými i Uhříněveské a černokostelecké, kterým se zde věnuji podrobněji.

Jan Adam I. roku 1697 kupuje panství Schellenberg a roku 1712 panství Vaduz. Roku 1719 Antonín Florián panství spojuje a tak vzniká Knížectví lichtenštejnské, které v Alpách mezi Rakouskem a Švýcarskem leží dodnes. Dlouho mezi ČR a Lichtenštejnskem nebyly uzavřeny diplomatické styky, důvodem bylo neuznání majetkových nároků. V roce 2009 došlo k podpisu dohody o spolupráci a otázka majetku byla přenechána ke zkoumání historikům.


Kníže Jan II. Josef František, zvaný Dobrotivý se narodil 5.10.1840 v Lednici a zemřel 11.2.1929 ve Valticích (den Zjevení Neposkvrněné Panny Marie 1858 v Lourdes), studoval národní hospodářství a techniku ve Vídni, Bonnu, Karlsruhe, Bruselu a Paříži, zajímal se o humanitní vědy, botaniku, lesnictví. Roku 1858, ještě v době studií, převzal po svém otci Aloisovi II. vládu. Kníže Jan II. Dobrotivý byl velmi inteligigentní a vzdělaný muž, byl ekonomem a diplomatem se sociálním cítěním, ve správě všech panství na Moravě, v Čechách, v Rakousku i v Lichtenštejnském knížectví byl velmi úspěšný.

Kníže Jan II. Dobrotivý byl velmi štědrý, převážnou část příjmů věnoval na veřejné účely, zřizoval chudobince, nemocnice, sirotčince, ústavy pro postižené, školy (například roku 1873 ovocnářskovinařskou školu ve Valticích, 1895 Vyšší ovocnářskou a zahradnickou školu v Lednici), roku 1912 založil Ústav pro zušlechťování rostlin v Lednici (nyní součást zemědělské a lesnické univerzity), každoročně přispíval na chod Farmakologického ústavu ve Vídni a na výzkum rakoviny. Roku 1852 zřídil na zámku Úsov lesnickou školu

Kníže Jan II. Dobrotivý zřizoval lesní železnice, silnice, cesty, investoval do lehkého průmyslu, na černokosteleckém panství založil cukrovar (1892). Roku 1899 zřídil úrazovou pojišťovnu pro všechny své zaměstnance, zaměstnanci platili symbolickou částku, zbytek doplatila knížecí pokladna.

Kníže Jan II. Dobrotivý též financoval vzdělání chudé mládeže, zřizoval obecní školy, kostely a kaple, pro toto všechno byl ještě za života nazýván Dobrotivý. Na charitativní účely věnoval kníže Jan II. Dobrotivý celkem 73.500.000 švýcarských franků, z toho 28.000.000 jednotlivcům, 1.500.000 na školy.

Ve výroční den 40ti let panování se sloužilo mnoho mší svatých a konalo se mnoho slavností, nechal též sloužit ve všech 237 patronátních kostelích mše svaté za svého otce Aloise, patronátní právo ke kostelu souviselo i s poviností financovat a zajišťovat údržbu kostela. Od roku 1862 byl členem rytířského řádu zlatého rouna.

Lichtenštejnsko je samostatné od roku 1806, formou vlády je zde konstituční monarchie, má 160 km2, 36,5 tisíce obyvatel, převládá zde katolické náboženství, ke kterému se hlásí 75% obyvatel. Zajímavý je státní znak, ve kterém jsou umístěny menší znaky Slezska, Opavska a Krnovska (velká Lichtenštejnská panství). Víra v Boha je obsažena i ve státní hymně: "Tuto milou vlast, drahou otčinu, Bůh moudrou rukou svou, vybral nám". Životní úroveň je zde vysoká s jedním z největších příjmů na hlavu a nezaměstnanost 2,4%, z tohoto se dá usoudit, že monarchie není zkostnatělý systém vlády patřící na smetiště dějin, možná právě naopak, stačí si pustit v televizi co řeší republikánští politici bez ohledu na to, ke které straně se momentálně hlásí, k něčemu takovému by se žádný monarcha nesnížil. Jeho Jasná Výsost Hans Adam II. je přesvědčen o dřívějším či pozdějším návratu monarchií.

graf stáří dubu


nejjednoduší vzorec pro výpočet stáří stromů neodpovídá (viz Brník), proto byl spočítán vlastní vzorec, podkladem bylo 29 dubů s uvedeným obvodem a stářím nalezených na internetu (černé body), výsledek je až udivující, první dva změřené duby, Brník 215 cm = 112 let a Radlice 227 cm = 118 let, správný výsledek by měl být v roce 2013 115 let, takto mohutné duby byly nalezeny na uvedených stanovištích vždy po 1 kuse, ostatní byly pravděpodobně vytěženy

tabulka památníků s obvodem stromu [cm], věkem stromu a odchylkou od 115 (105) let:

Babice		226	117	+2
Brník		215	112	-3
Černé Voděrady	---	---	
Doubravčice	233	121	+6
Hradešín	209	109    (+4)	
Klánovice 	208	108    (+3)
Konojedy	---	---			
Louňovice	225	117	+2
Oplany		232	120	+5
Radlice		227	118	+3
Říčany		---	---		
Úvaly		214	111	-4
Vojkov		---	---	
Vyžlovka	223	116	+1			



informační zdroje: turistické mapy a weby Památníky knížete Jana II. z Lichtenštejna
Lichtenštejnové na Břeclavsku, Lichtenštejnové posílali Benešovi do exilu peníze, Lichtenštejnsko na wikipedii, hymna text NJ, ČJ, hymna audio, Hans Adam II.-rozhovor Pavel Juřík - Dominia Smiřických a Lichtensteinů v Čechách, Libri 2012

zpět na minulou stránku       zpět na úvodní stránku