Kladno IX - mordýřské   6. a 13.2.2010

v tomto domě bydlel Václav Mrázek << chomutovský sériový vrah Václav Mrázek se přestěhoval do Kladna v říjnu 1955, v tomto domě uprostřed dostal byt v lednu 1956, 17.3.1957 byl přistižen při krádeži v šatně horníků na dole Nejedlý I (Schöller), kde pracoval jako lázeňský, postupně se přiznal k 7 vraždám, 4 pokusům o vraždu, sexuálnímu násilí na nezletilých dívkách a četným krádežím

pivní bar pojmenovaný po Václavovi Mrázkovi

hospoda "U vraha" dříve stávala v přízemí uprostřed tohoto domu, dnes se tak jmenuje část Kladna (viz mapa níže), pivní bar s tímto jménem se nalézá asi 100 metrů odtud

zde byla v baru Helena Čermáková v osudný večer

mapa

na obrázku vlevo v restauraci byla Helena Čermáková 19.6.2001 před tím, než opilá (~ 3 ‰) zalehla svou taktéž opilou (~ 3 ‰) 5 letou dceru, pak ji odnesla do trosek hájovny, zapálila a zahrabala, na hledání pohřešované dcery Terezy se podílelo 600 policistů, vrtulník s termovizí, cvičení psi, potápěči i civilisté, 9.7.2001 bylo tělo dítěte nalezeno dle popisu místa sděleného matkou

veverka u Bažantnice pomníček Terezky Čermákové

pomníček Terezky Čermákové v místech staré hájovny, kde byla zahrabána

pramen v Bažantnici pramen v Bažantnici

v lese Bažantnice se nalézá několik vydatných pramenů

hrob Terezky Čermákové hrob horníků z dolu Amálie


nový hřbitov Kladno - hrob Terezky Čermákové,
hrob 6ti horníků, kteří zahynuli ve své povinnosti na Amalském důlu 10. března 1873


jídelní lístek z restaurace "Na Cikánce" << Kladno - Švermov "Na Cikánce" 13.2.2010

Kladno - Rozdělov, bývalý rybník


Kladno - Rozdělov, z rybníka vylovili rybáři v 50tých letech kufr s rozřezanou ženou, podezřelým z vraždy byl Václav Mrázek, myslím, že toto nebyl jeho styl, nekrofila Mrázka ukojila samotná vražda ženy (nejlépe střelbou), případně následné znásilnění, potom již o oběti nejevil zájem a opouštěl místo činu

Kladno Rozdělov, Racanda

výzdoba hospody Racanda v Kladně Rozdělově od Slávy Karmazína (foto 16.10.2013)

smolaření smolaření


smolaření dobývání přírodní pryskyřice z jehličnatých stromů u nás probíhalo od 13. do 19. století, oživení tohoto řemesla nastalo za 2. světové války a přetrvalo do socialismu kdy se přešlo k syntetické výrobě

pryskyřice se používala k výrobě terpentýnu pro laky a barvy, kafru, hmoty ke spojování čoček (téměř stejný index lomu se sklem), tvrdá část po oddělení silic se nazývá kalafuna, ta měla uplatnění v průmyslu chemickém, gumárenském, textilním, při výrobě mýdla, papíru a plastických hmot

pryskyřice se zachycovala na dva proti sobě šikmé plechy, ze kterých stékala do sběrné nádoby, zářezy pro plechy můžeme v kůře vidět dodnes (foto vlevo výše)

smolaření smolaření


stejně "upravené" stromy nalezneme i v lese mezi nádražím Kladno a fotbalovým hřištěm (2 x foto 5.4.2011)



zpět na minulou stránku      zpět na úvodní stránku