6. výlet Institutu svatého Josefa
Kačák IV   7.6.2008

foto

stojíme v místech, nalezených pomocí GPS souřadnic pozicovaných map Okolí Prahy západ a mapy II. vojenského mapování z let 1836 - 1852, kde stával Čertův mlýn

Pověst o Čertově mlýně v Ounšti:

Unhošťským krajem procházel mlynářský tovaryš - krajánek. Zastavil se na okraji lesa, odložil raneček, natáhl se do trávy a přišla na něho dřímota. Probudil ho pocit, že není sám, otevřel oči a uviděl velkého černého kocoura jak mu dojídá poslední krajíc chleba. "Vrať mi chleba, potvoro černá!" rozehnal se chasník po kocourovi, ten divoce blýskl očima a vzepřel se o pařez. Jak se tak přetahovali, pařez se vyvrátil a pod ním se objevil hrnec zlaťáků. Krajánek pustil kocoura a hned si věděl rady. Pod vrškem, kterému dal název Na Kocourku si postavil mlýn. Krajánek - teď již pan mlynář se oženil a řemeslo mu šlo od ruky, neměli však s panímámou děti. "Třeba čertův kluk by to mohl být, jen kdybych měl dědice", vzdychal pan mlynář. Panímáma si vyšla jednou k hrázi, všechno kvetlo a vonělo, lehla si do trávy a usnula. Zdál se jí podivný sen. Jakési kačátko si jí sedlo do klína a chtělo ze zástěry vyzobat drobty od jídla. Když se vracela do mlýna zaslechla za sebou vzláštní smích, ohlédla se, ale nikde nic. Za čas se ve mlýně narodil syn, byl to takový malý neposeda a tak mu začali říkat Čert. Léta běžela, rodiče zemřeli a mladík zůstal na mlýně sám. Rád by se oženil, ale kdo by si ho vzal s růžky na čele a kopýtkem na noze. Na mlýně se děly zvláštní věci, místo vody jej poháněl oheň, obilí do něho nosili povětřím černí páni, okna bývala dlouho do noci ozářena plameny z ohniště uvnitř mlýna. Mlynář se spustil, začal pít a jednou, bylo to k půlnoci, vběhl do mlýna velký černý kocour, kamarádi se lekli jeho svítících očí a rozprchli se. Mlýn začal hořet a než přispěchala pomoc zbylo jen spáleniště. Po mlynáři nebylo ani památky, lidé se tomu místu začali vyhýbat a kdo sem přece jen zabloudil uviděl v jeho zříceninách dvě ohnivé oči.   [Kráceno dle knihy Josefa Klempery Vodní mlýny v Čechách I]

foto foto


foto za brankou při skále stávala ledárna pivovaru

foto


pokračujeme podél toku Černého potoka (Švarcavy) kde potkáváme štěně vlkodava
nejmladší účastník výletu tříměsíční Prokůpek a překonávání potoka

foto foto


foto mlynář Karel Boček na Proškově mlýně

foto


vpravo výše pan otec (mlynář stojící v čele mlýna - dle velikosti toku se mu říkalo: velkovodský, potočník nebo žabař) Karel Boček na Bočkově (Markově) mlýně,
třídění meliva dle hrubosti (žejbrování), mletí zrna mezi válci ve válcovací stolici

foto

      schéma funkce starého českého mlýna:
s - stavidlo - regulace přítoku vody na vantroky
v - vantroky - dřevěné koryto pro přívod vody na vodní kolo
ko - korečník - vodní kolo na vrchní pohon; kolo na spodní pohon je lopatník
hh - hlavní hřídel - přenos točivého pohybu mlýnského kola na paleční kolo
č - čep - hlavní hřídel byla zakončena čepy upevněnými zděřemi
pk - paleční kolo - kolo ozubené dřevěnými palci na hlavní hřídeli
p - pastorek (kladnice, lucerna) - převodové kolo poháněné palečním kolem
l - ležák - spodní nepohyblivý mlýnský kámen
b - běhoun - horní otáčivý mlýnský kámen
lu - lub - bednění okolo mlýnských kamenů (co má mlynář "za lubem"? -
       pokud neokrádá tak je tam obsucha [osýpka, omelka] z otrub [obroušené
       slupky obilek], která zabraňuje vypadávání meliva za lub, to může padat
       pouze výmětem do pytlíku)
nk - násypný koš - zásobník materiálu pro mletí
kor - korčák - pohyblivé dno násypného koše
h - hranice - kostra z trámů s mlýnskými kameny
k - kozlík - táhlo na hranici k nadlehčování horního kamene
m - moučnice - truhla k zachycování mouky vysévané z pytlíku
py - pytlík - z meliva, pomocí hasačertu, otřásáním vysévá mouku do moučnice
t - truhla - zachycuje melivo z ústí pytlíku
hč - hasačert - otřásací zařízení poháněné palci pastorku
        (toto zařízení způsobovalo klapot mlýna, mlýnské kolo neklape)
oo - odtokový otvor - mlýn stával u vody a proto byl vybaven
        orvorem pro odtok vody v případě povodně - poučení pro současnost

      použitá literatura:
Luděk Štěpán, Magda Křivanová - Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách
Josef Klempera - Vodní mlýny v Čechách I

foto

ilustrační obrázek neznámého autora vystihující princip pohonu korečníku, zobrazený mlýn nemá s Kačákem nic společného

foto foto

foto


rozřezaná hlavní hřídel (vlevo výše), segmenty palečního kola s dřevěnými palci a čep hřídele, na trámu rysky kam sahala voda v roce 2002 a 2005 (výše)

<< návodní zeď s prostupem pro hlavní hřídel

foto foto


bunkr v bývalém vojenském prostoru Čeperka, ocelová vrata a objekt z druhé strany
(obrázky níže)

foto foto

foto foto


malé bunkry se střílnami, asi obrana velkého bunkru, elektrická zábrana mezi ploty

foto

výlety prvního pololetí 2008, všechny prozářené sluncem, byly dnes zakončeny rekordním počtem 27 účastníků, další výlet je plánován na září



mlýny Kačák I   II   III   V       zpět na minulou stránku       zpět na úvodní stránku