funkční kalendář s cisiojánem z pražského orloje

Pod astrolábem je umístěn kruhový kalendář, uprostřed vidíme znak města Prahy, v jeho okolí 12 znamení zvěrokruhu a dále 12 obrazů symbolizujících jednotlivé měsíce. Po obvodu je kruh rozdělen na 365 polí pro každý den v roce. V dolní části je uveden den v měsíci, výše nedělní písmeno (viz dále), nad ním jméno, které k danému dni přísluší a úplně nahoře je slabika cisiojánu. Pokud používáte prohlížeč Internet Explorer nebo Firefox, ukazatel nad kalendářem výše by měl směřovat na aktuální datum. Cisioján je mnemotechnická pomůcka k zapamatování posloupnosti významných svátků. Skládá se z 12ti částí, pro každý měsíc jedna. Každá část má právě tolik slabik, kolik je dní v měsíci. Připadá-li na některý den významný svátek slabika na něj upozorní, v ostatních dnech jsou doplněny takové slabiky aby se pomůcka rýmovala, říká se mu také veršovaný kalendář. O umístění tohoto cisiojánu ze 16. století na pražský orloj se zasloužil Karel Jaromír Erben, městský archivář. Nejstarší cisiojány pocházejí z 12. století, byly latinské, název je odvozen od svátku Obřezání Páně (Circumcisio Domini) a prvního měsíce v roce (Ianuarius). Cisioján z pražského orloje:

Obřezán Kristus, Mudrci jdou, zlato drahou mirtu nesou, Antoníne náš, pros za nás, Pavel víru přijímá.
(1.1. Obřezání Páně, 6.1. sv. Tří králů - Mudrců, 17.1. sv. Antonína opata, 25.1. Obrácení sv. Pavla)

Den hromnic padá, Doro jde do Školy čas skúro, půjde brzo za tebou, Petr Matěj k posledou.
(2.2. Hromnic, 6.2. sv. Doroty panny, 10.2. sv. Scholastiky panny, 22.2. Nastolení sv. Petra, 24.2. sv. Matěje apoštola)

Březen přináší podletí, čápi za Řehořem loti, Kedruta od Benedikta, zvěstuje panně Krista.
(12.3. sv. Řehoře papeže, 17.3. Kedruty panny, 21.3. sv. Benedikta opata, 25.3. Zvěstování Panny Marie)

Duben se s Ambrožem bouří, z země se kouří,Tiburcim trpi mile škodu, Jiří Markovu provodu. 
(4.4. sv. Ambrože biskupa, 14.4. sv. Tibura, 23.4. sv. Jiřího rytíře, 25.4. sv. Marka evangelisty)

Jakub kříž s Filipem našel, do lesa Pankrácí s Žofkou šel, Dioskar pak jaro ztratil, Urban léto navrátil.
(1.5. sv. Jakuba, 3.5. Nalezení sv. Kříže, 12.5. sv. Pankrácia mučedníka, 18.5. sv. Dioskara, 25.5. sv. Urbana papeže)

Nikodem trávu kosívá, Medard deště mívá, i Vít se trápí horkým vedrem, i Jan Křtitel jdou a s Petrem.
(1.6. sv. Nikodema mučedníka, 8.6. sv. Medarda biskupa, 15.6. sv. Víta mučedníka, 24.6. Narození sv. Jana Křtitele, 29.6. sv. apoštolů Petra a  Pavla)

Jde Běta, Prokop, Jan Hys, Kylian jdou žat, Market rozeslali, vzali Elše Magdě v čest, Jakub Luděk s Martou jest.
(2.7. Navštívení Panny Marie u Alžběty, 4.7. sv. Prokopa opata, 6.7. Jana Husi, 8.7. sv. Kiliána mučedníka, 13.7. sv. Markéty panny, 15.7. Rozeslání apoštolů, 20.7. Eliáše proroka, 22.7. sv. Maří Magdaleny kajícnice, 25.7. sv. Jakuba apoštola, 27.7. sv. Ladislava, 29.7. sv. Marty panny)

Petr vsazen, Petr proměněn, a Vavra pečen, v tom Matka do nebe jest vzata a Bartoně hlava Jana sťata.
(1.8. sv. Petra v okovech, 6.8. Proměnění Krista Pána, 10.8. sv. Vavřince mučedníka, 15.8. Nanebevzetí Panny Marie, 24.8. sv. Bartoloměje apoštola, 29.8. Stětí sv. Jana Křtitele)

Jilji podzim začíná, Maři je zrozená, Kříž výš, Lud Lambertem jež Matouš zahnal v patách jde Vác Michal.
(1.9. sv. Jiljího vyznavače, 8.9. Narození Panny Marie, 14.9. Povýšení sv. Kříže, 16.9. sv. Ludmily mučednice, 17.9. sv. Lamberta biskupa, 21.9. sv. Matouše apoštola a evangelisty, 28.9. sv. Václava mučedníka, 29.9. sv. Michaela Archanděla)

Remigius hrozny sbírá, jež Viktor lisem svírá, Havel Lukáš posledu, víno přináší Šimonovi.
(1.10. sv. Remigia vyznavače, 10.10. sv. Viktora, 16.10. sv. Havla opata, 18.10. sv. Lukáše evangelisty, 28.10. sv. Šimona a Judy apoštolů)

Všichni svatí jsou neradi, že Lid. Martin Brikcim vodí, jimž to Běty Marje přej, za Kateřinou jde Dřej.
(1.11. Všech svatých, 10.11. Přenešení ostatků sv. Lidmily, 11.11. sv. Martina biskupa, 13.11. Brikcího biskupa, 19.11. sv. Alžběty vdovy, 21.11. Obětování Panny Marie, 25.11. sv. Kateřiny panny a mučednice, 30.11. sv. Ondřeje apoštola)

Po sněhu Bara s Mikulasem šla v noci, Lucka len předla, pověděl Tomáš trestán, Narodil se Kristus Pán.
(4.12. sv. Barbory panny a mučednice, 6.12. sv. Mikuláše biskupa, 13.12. sv. Lucie panny a mučednice, 21.12. sv. Tomáše apoštola, 25.12. Narození Krista Pána)

Celý kalendář z pražského orloje:

          12         11         10         09         08         07          06         05         04         03         02         01

Dávno jsem z nějaké knížky o pražském orloji okopíroval následující cisioján, který sice neodpovídá tomu vyfotografovanému, ale je čtivější:
1)
Obřezán Kristus, Mudrci jdou,   zlato, drahou mirhu nesou;
Antonína mráz pojímá,   Pavel víru přijímá.
2)
Máš Hromnic panno Důro,   jdi di Školy, čas skůro;
půjde brzo za tebou   Petr, Matěj k posledou.
3)
Březen přináší podletí;   čápi za Řehořem letí.
Kedruta od Benedikta   zvěstuje panně Krista.
4)
Duben se s Ambrožem bouří;   z země se kouří.
S Tiburcím trpí mile škodu   Jiří v Markovu provodu.
5)
Jakub kříž s Filipem našel,   do lesa Pankrací s Žofkou šel,
milostné jaro ztratil.   Urban léto navrátil.
6)
Červen trávu kosívá,   Medard deště mívá
a Vít se trápí horkým vedrem   i Jan Křtitel s bratrem Petrem.
7)
Již Mářa, Prokop, Jan Hus, Kilián jdou žat;   Markét rozeslán;
vzali Elše Mandě v čest.   Jakub, Laděk s Martou jest.
8)
Petr vsazen, Pán proměněn a Vávra pečen;
v tom Matka do nebe jest vzata,   drou Bartoně, hlava Jan sťata.
9)
Jiljí podzim začíná;   Marie zrozena.
Kříž výš. Lid s Lampertem, jež Matouš zahnal,   v patách jde Vác., Michal.
10)
Remigius hrozny sbírá,   jež Viktor lisem svírá;
Havel Luk. apoštolovi   mráz přináší Šimonovi.
11)
Všickni svatí jsou neradi,   že Lid, Martin s Brikcím vadí.
jimžto Běty Marje přej;   za Kateřinou jde Dřej.
12)
Po sněhu Bára s Mikulášem šla,   v noci Lucka len předla;
pověděl Tomáš trestán:   Narodil se Kristus pán.

Nedělní písmeno:

Každému dni v roce je přiřazeno jedno ze sedmi písmen, to, které připadá na neděli je nedělním písmenem. Abychom mohli vypočítat nedělní písmeno pro libovolný rok přiřadíme jim číselnou hodnotu "a"=0=7, "b"=6, "c"=5, "d"=4, "e"=3, "f"=2, "g"=1. Rok 2000 začal s nedělním písmenem "b"=6. Ptáme-li se na nedělní písmeno v roce 2012 provedeme následující výpočet:   2012 - 2000 = 12 let;   12 : 4 = 3 (celá část), mezi roky 2000 a 2012 jsou 3 přestupné roky, ke kterým přičteme 1 za rok 2000.   6("b") + 12 + 4 = 22;   22 : 7 = 1 (zbytek po dělení). Nedělním písmenem roku 2012 bude "g"=1 (vzhledem k tomu, že přestupnost roku 2012 je započítána, tak údaj platí až od 1.3.2012, do té doby bude nedělním písmenem "a"=7). Výpočet nedělního písmene pro rok 1961:   2000 - 1961 = 39 let;   39 : 4 = 9 přestupných let (za rok 2000 přestupný rok nepřičteme, protože přes 29.2.2000 nepočítáme).   6("b") - 39 - 9 = -42;   -42 : 7 = 0 (zbytek po dělení). Nedělním písmenem roku 1961 bude "a"=0. Ještě jeden výpočet pro rok 1962:   2000 - 1962 = 38;   38 : 4 = 9;   6 - 38 - 9 = -41;   -41 : 7 = -6;   -6 + 7 = 1 (nedělnímu písmenu odpovídá kladné číslo);   1="g".
Uvedené výpočty platí pro roky 1901 až 2099, chceme-li toto období rozšířit musíme započítat nepřestupnost roků 1800, 1900, 2100, 2200 atd. viz Lucie noci upije.

obrázky pořízeny fotoaparátem   PANASONIC LUMIX Z5   6/2006-4/2007, zpracováno 1-4/2007

tradiční římskokatolický kalendář       zpět na minulou stránku       zpět na úvodní stránku